Melancholie opadly, taky mám započty z těch šílenejch předmětů, dokonce jsem dostal pár dotazů na ask.fm, takže jsem si řekl, že je čas něco napsat.
Od prváku si občas vyměňuju e-maily s jednou učitelkou z gymplu. Byla dost milá, měl jsem ji na jeden z maturitních předmětů a jako jedna z mála mi přijde, že si furt pamatuje moje jméno. Znáte to - náhodou někdy zavítáte na střední, ale pohledy typu ,,dělám, že tě nevidím" nebo ,,toho jsem už viděla" vás docela dostanou. 8 let je asi krátká doba na zapamatování. :D Píšu to proto, že se informujeme vzájemně o životě a nedávno jsem jeden mail posílal. Je to jako se vším, s odstupem zjistíte, že některý věci nebyly zas tak strašný.
Pokud nechodíte na přednášky, tak je jasný, že ze začátku vůbec nevíte, která bije. Takže se do toho postupně dostáváte, někdy to trvá fakt dost dlouho. Ale pak to do sebe začne aspoň trochu zapadat. Takže jaký to zatím bylo?
Jednoznačně volnější než v prváku. Dovolil jsem si fakt hodněkrát přijít na praktikum, aniž bych úplně věděl, co se tam má dělat. Nevím, jestli se někdo připravoval na biologii, já teda ani jednou. Vlastně jo, bral jsem plášť, přezůvky a protokoly. :-) A pravítko! Bez pravítka to na biole nemá cenu. Ze začátku semestru jsem si užíval trochu volna, moc jsem se neučil, pak si samozřejmě stěžoval na to, jak je to všechno strašný a nejde to.
Co se chemie týče, tak pořád nechápu ten systém vyučování. Pro zápočet musíte pak splnit docházku na semináře, praktika, z těch mít protokoly podepsané vyučujícím, což se dělá na konci praktika, takže tam zůstanete klidně o 30 minut později (pro našince o 30 minut dýl :-)), pak ještě průměr z testů nad 3,0 a semestrální test nejhůř za tři. Dá se to. Testů jsme psali 6, na tři se můžete vybodnout a pak na se na to podívat. Akorát teda musíte vědět, odkud se to učit. Spoustu věcí se ale teprve dozvíte až na těch seminářích, takže na nich dávejte pozor. I když je to docela těžký udržet pozornost, zapamtovat si věci ze semináře, nezbláznit se a pak být po tomhle všem ready napsat nějaký test.
Fyziola je docela sranda. Víte, z čeho se máte učit. Děláte tam občas něco zajímavýho. Co mě trochu děsí na fyziole je to, že se tam probírají věci, který by asi člověk nějak tak jako doktor měl znát po dobu svojí praxe, pokud chce vědět, proč co a jak funguje.
Základy praktického lékařství docela rychle skončily. Pamatuju si z toho asi tři věci. Na posledním semináři nám doc. Býma sdělil, že jak on, tak my víme, že tahle zkouška není úplně jako to nejtěžší a nejdůležitější, co nás na týhle škole čeká. Čas na zkoušení v SISu je napsaný jako 10 minut na jednoho studenta, ale prý to probíhá i rychleji. Tak to možná bude příjemná zkušenost.
Co je ale docela zajímavý, to je lékařská psychologie. Je to jediný předmět, na jehož přednášky chodím (chodil jsem), protože mi přijdou fakt dobrý. Učíte se nějaký faktory na srážení, pak vzorce sloučenin, který jste nikdy neviděli, koukáte do mikroskopu, a pak najednou někdo začne mluvit o smrti. Zajímavá přednáška, která nás trochu vrací zpátky do toho, že medicína je o lidech a smrt k životu prostě patří. Měl jsem navíc v rámci psychologie možnost poprvé mluvit s pacientem, probírají se tam docela zajímavý věci, navíc poprvé chodíte na KLINIKU! :D Je škoda, že to má jen 5 praktik. Zajímavý předmět.
Sliboval jsem si hodně od volitelňáku klinické biologie, ale jelikož je zápočet za 4/5 docházek, tak to asi i tak hodnotím. Slyšel jsem zatím dvě přednášky. Ta první byla docela zajímavá o nádorech, na druhou nedorazil kvůli dopravním problémům přednášející, místo třetí jsem se učil nejspíš na fyziolu, na čtvrtý jsem doobjednával dárky a dělal jiný věci. Myslel jsem si, že to bude trochu zajímavější. Ty témata v SISu vypadají občas kontroverzně, ale nic moc mi to nedalo.
Přes Vánoce se neučím, ale brzo začnu. Chystám se na předtermíny ze ZPL a psychologie. Sice mi všichni říkají, že to dají každýmu, ale něco si o tom chci nastudovat.
Tak zatím, učení zdar. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat